V naší školce s dětmi pracujeme podle zásad Montessori pedagogiky:

Montessori systém je metoda výchovy a vzdělávání dítěte, která vychází z dítěte samého. Je postavena na rovnoprávném dialogu mezi aktéry (ať už se jedná o rodiče, učitele či děti samotné). Systém Montessori je postaven na vrozené potřebě dítěte poznávat svět kolem sebe, rozumět mu a pochopit jeho souvislosti.
Autorka tohoto vzdělávacího a výchovného systému, Maria Montessori (1870-1952), studovala děti mnoho let. Nejprve jako psychiatr, v roce 1902 pak  ukončila studia pedagogiky, experimentální psychologie a antropologie na univerzitě v Římě. Maria Montessori ale nebyla pedagog v pravém slova smyslu, byla především vědec zkoumající reakce a chování dětí na nejrůznější podněty a pomůcky, které pro ně sama vyráběla.
Zmapovala vývojová období, kterými děti procházejí a poukázala na to, že v každém tomto období je dítě otevřeno učení se určitým věcem.

Tato vývojová období nazýváme senzitivními fázemi, neboli období zvýšené citlivosti. Některé fáze probíhají současně, ale mají vrcholy v různém okamžiku. v nichž je dítě zvlášť citlivé pro vnímání a chápání určitých vnějších jevů pro získání nějakého rysu a dovednosti.Trvají však jen určitou dobu a nenávratně se zakončí, ať už jsou využity nebo ne.

Člověk se nikdy neučí tak jednoduše, jako v odpovídající citlivé fázi. Během senzitivních fází se  dítě učí velice lehce, s radostí, zájmem a nadšením. Úkolem výchovy je pak dle Maria Montessori připravovat podněty a prostředky specifické pro tyto fáze. Jestliže se senzitivní perioda promarní, potom se pro naučení dovednostem musí zapojit volní úsilí.

Tato období zvýšené vnímavosti se vyskytují zejména v raném věku dítěte, kdy dětství přirozeně plyne od jednoho výboje zájmu k druhému. Senzitivní fáze, jak je M. Montessori chápala, jsou do jisté míry podobné vývojovým fázím J. Piageta, které podobně jako senzitivní fáze M. Montessori, úzce souvisí s vývojem nervového systému.

M. Montessori uvádí senzitivní fáze :

– Pohybu (od 1 do 4 let)
– Řádu (od 0 do 3 let)
– Řeči (od 0 do 6 let)
– Fascinace malými předměty (od 0 do 2 let)
– Sociálních vztahů (od 2 do 6 let)
– Tříbení smyslů (od 0 do 6 let)

Montessori children forming wordsDůležitou roli v Montessori pedagogice pak hrají speciální pomůcky. Montessori materiál je dalším vývojem a přizpůsobením například Seguinových či Froebelových pomůcek. Zatímco však Froebelovy pomůcky jsou vytvořeny pro široké kreativní možnosti využití dětmi, Montessori materiál je specializovaný spíše v duchu Johanna Heinricha Pestalozziho pro rozvoj žákových duševních kapacit krok po kroku a to: oddělenými cvičeními, několikrát opakovanými úkoly, vnímáním několika smysly a schopností žáka rozlišit, porovnat a zacházet v jistém slova smyslu s typickými objekty. To znamená, že Montessori pomůcka je konkrétní objekt s přesnou metodikou svého využití a nácviku zacházení, který slouží k osvojení si konkrétní izolované dovednosti, která pak může být aplikována v praktickém životě v řadě situací.

Jedná se o pomůcky ke cvičení činností praktického života a speciální pomůcky pro rozvoj smyslů, řeči, matematických schopností a znalostí z oblasti přírodních věd, které ve svém celku tvoří tzv. přípravné prostředí. Tedy prostředí, v kterém dítě nalezne to, co je v daném čase nejdůležitější pro jeho rozvoj. Učitel by měl dobře znát jednotlivé senzitivní fáze a být dobrým pozorovatelem, aby mohl správně analyzovat a nabídnout dítěti vhodný materiál k naplnění jeho potřeb.

Maria Montessori popisuje toto připravené prostředí jako prostředí, které vzbudí v dětech pocit svobody. Děti zde samy projeví své přirozené potřeby a zaujmou vlastní postoje. V takovém připraveném a bezpečném prostředí se mohou projevit přirozené povahové vlastnosti dětí.